O mně

K ,,broukařství'' jsem vlastně přišel úplně náhodou, když jsem při návštěvě Děčínské zoologické zahrady v putovní knihovně narazil na knihu ,,nejkrásnější brouci tropů''. Při prohlížení barevných fotografií brouků tam uvedených jsem byl naprosto učarován. Rozhodl jsem se si o těchto prazvláštních a úchvatných tvorech dozvědět něco více. A na internetu jsem narazil na inzerci na webu ifauna. Když jsem projížděl inzeráty tam uvedené, byl jsem překvapen, že tyto brouky dnes někdo dokonce chová doma. Řekl jsem si: To musím mít! A bylo vymalováno. V té době jsem ještě netušil, že právě vstupuji do světa koníčku, kterému v následujících letech věnuji snad nejvíce peněz a času ze všech. Na začátku to začalo nevinně. ,,Jenom tři larvy Eudicella hornimani a dva samce Dicronorrhina derbyana layardii!'' Říkal jsem tehdy. No, chovatel mě (díkybohu!) vyvedl z omylu: ,,3 larvy jsou málo, nemuseli by jse vám vylíhnout brouci". ,,Tak tedy 5 larev?" ,,Dobrá." Přišlo jich 12 :-) No a tak vlastně započala moje cesta. Od původního záměru chovat brouky kvůli sbírce vypreparovaných exemplářů jsem po čase jako od hlavního záměru upustil a začal brouky chovat především pro potěšení a pro brouky samé- živé. Mými začátky mě prováděl chovatel Vojkůvka, kterému, stejně jako mnoha dalším, tímto děkuji za všechen čas a práci, kterou věnoval jednomu zapálenému začátečníkovi. Dnes, v roce 2020, mám v chovu okolo 12 druhů a stále chov rozšiřuji. A jsem velmi rád, že jsem své zkušenosti mohl zase předat dál a pomoci již řádce začínajících chovatelů se ponořit do tohoto úžasného koníčku.