Mecynorrhina torquata ugandensis

Původ : Uganda, Rwanda, Zaire

Popis :  Jeden z největších v ČR chovaných zlatohlávků. Samci mohou dorůst až 90 mm. Základní zbarvení tohoto druhu je velmi rozmanité, nalezneme zde brouky zelené, hnědé, oranžové a vzácně i modré, fialové nebo dokonce čistě černé. Někdy může mít štít a krovky odlišnou barvu. Na tomto podkladu můžou a nemusí být i bílé pruhy a skvrny. V poslední době se v českých chovech šíří hybridi z křížení poddruhů M.t.ugandensis x M.t.imaculicollis, nabízení jako čisté M.t.u. Na rozdíl od těchto kříženců mají ,,čistokrevné´´ ugandy červené, hnědé až černé nohy. Nikdy ne zelené! Zelenou barvu u čistého poddruhu nalezneme pouze občas na předním páru končetin, ale i tehdy se jedná pouze o náznaky. Samci jsou vybaveni výrazným rohem na hlavě a trny na předních končetinách.

Chov larev : Pro chov larev volíme nádobky ideálně o objemu 0,7 litru. Larvy jsou v L1 a L2 stádiu mírně kanibalistické, je tedy lepší je chovat odděleně. Při společném chovu volíme raději nádobu o objemu okolo 10 litrů a více, do které se vejde max. 5 larev. V L3 se kanibalismus ztrácí. Larvy chováme v substrátu tvořeném hrabankou a bílým trouchnivým dřevem v poměru 2 : 1, při střední vlhkosti. Přikrmujeme salátem, psími nebo kočičími granulemi, moučnými červy, kravským trusem. Přikrmovaní jedinci jsou pak často výrazně větší než nepřikrmovaní. Alespoň tak to tvrdí literatura. Já měl poslední generaci v boxu o objemu okolo 30l, ve kterém jsem měl 12 larev. Substrát byla obyčejná hrabanka a příkrm byl velmi nepravidelný. I přes to se mi vylíhli velmi krásní brouci, kdy samci měli často nad 65mm, někteří dokonce mírně nad 70 mm. Pokud přesto chcete přikrmovat, tak mně se osobně nejvíce osvědčil kravský hnůj, protože neuvolňuje jedovaté plyny, plesniví pomaleji než granule, obsahuje lehce stravitelné proteiny a je larvami dobře přijímán. Po 8 - 12 měsících od vylíhnutí může mít larva až 12 centimetrů a 50 gramů. V tu dobu si také začíná hledat místo po zakuklení.

Péče o kuklu : Kukly tohoto druhu nejsou choulostivé. Je ale nutné dávat pozor na převlhčení a otřesy, mohou se pak líhnout defekti. Stádium kukly je poměrně dlouhé, až 3 měsíce.

Péče o imaga : Čerstvým imagům trvá zhruba 2 týdny, než se zaktivují - začnou se pářit a klást vajíčka. Tuto dobu tráví zahrabaná v substrátu, takže je z něj nevyhrabujeme. Po zaktivování jim připravíme terárium o rozměrech cca 40 x 30 x 30 cm. Je dobré imagům přisvětlovat, mají rádi světlo. Není to však nutností. Nikdy nedáváme do jednoho takto velkého terária více než 1 samce, jsou vůči sobě velmi agresivní a bojují spolu o potravu, samice i třeba jen vyvýšené místo na větvi. Tyto boje můžou končit smrtí slabšího samce. Ideální je skupinka 1 samec a 2 samice. Jako substrát se mi osvědčila rašelina, neboť je dostatečně jemná, sterilní a vajíčka a malé larvičky v ní lze snadno najít. Samička klade do substrátu zhruba 30 - 50 vajec, ze kterých se zhruba za 2 týdny líhnou malé larvičky. Imaga krmíme sladkým zralým až přezrálým ovocem, nejčastěji banánem či hroznovým vínem.. Terárium obden rosíme, brouci pijí z kapek vody. Imaga žijí zhruba 3 - 4 měsíce.

Poznámka : Druh byl dříve nazýván jako samostatný druh Mecynorrhina ugandensis. Později pak byl ale zařazen jako poddruh Mecynorrhina torquata - Mecynorrhina torquata ugandensis. To dodnes vyvolává řadu diskuzí o správném názvu. Ten dnes zní správně Mecynorrhina torquata ugandensis.

V červenci 2019 zakoupen jeden pár. Samice uhynula již tři týdny nato. 

V srpnu zakoupeno další trio, nyní mám celkem 2 páry.

V září nalezeny první larvičky (cca 16 ks)

V září zakoupeno dalších 5 larev jiné, čistě modré linie.