Eudicella frontalis

Původ : Pobřeží slonoviny

Popis : Menší zlatohlávek, velikost 30 - 40 mm. Základní zbarvení je velmi jemné, krovky mají žlutou barvu, štít je šťavnatě trávově zelený, hlava je žlutá až načervenalá. Prostředkem každě krovky se táhne tmavě zelený pruh. V závislosti na světle se mění odlesk brouka od zelené přes žlutavou až po červenou. Samci jsou vybaveni velkým rohem na hlavě, který má tvar zakulaceného písmene Y, čímž se tento brouk podobá druhu E.colmanti, kterému je tento druh podle všeho blízce příbuzný, a se kterým spadá do stejné skupiny takzv. ,,jihozápadních" Eudicell. Zbarvením může E. frontalis připomínat druh E. hornimani.

Chov larev : Poměrně snadný. Larvy tohoto druhu jsou pravděpodobně kanibalistické, i když to vzhledem k poměrně krátkému chovu tohoto druhu v zajetí nelze potvrdit ani vyvrátit. Pro jistotu je proto lepší je chovat odděleně. Osobně larvy chovám v krabičkách o objemu do 500 ml po jedné. Jako substrát používám bukovodubovou listovou hrabanku, Larvy jsem nijak nepřikrmoval. Zhruba po 4 měsících se larva kuklí. Zajímavé u tohoto druhu je, že larvy se lïhnou poměrně ,,roztahaně", tj. že i stejně staré a velké larvy se kuklí a líhnou v relativně dlouhém období. Dalším mým postřehem bylo, že první líhnoucí se brouci byli vždy samci, a samice se líhly v průměru o 0,5 - 1 měsíc později.

Péče o kuklu : Péče o kukly tohoto druhu není náročná, s kokony netřepeme. Brouk v kukle setrvává cca 1,5 - 2 měsíce.

Péče o imaga : Pro imaga volíme terárium o rozměrech alespoň 30x20x20 cm, do kterého vložíme větvičky a kusy kůry na lezení. Jako substrát používáme jemně rozemletou hrabanku. Imaga jsou velmi aktivní. Brouci jsou velmi světlomilní, je vhodné přisvěcovat. Krmíme měkkým sladkým ovocem, terárium obden rosíme, brouci pijí z kapek vody. Samička klade kolem 20 vajec. Druh nemá zvláštní nároky. Dožívají se asi 3 měsíců.

Poznámka:  V ČR poměrně nově chovaný druh. Jeho chov ještě není zcela prozkoumán.